Obyvatelé Cařihradu – hlavního města smradu by se mnou nejspíš nesouhlasili, ale průzkum mínění, který redakce provedla na vzorku deseti osob, bez jakýchkoli pochybností ukázal, že zájem o kvalitní vzduch stále stoupá. Jak by také ne; vždyť polovina domácností je dlouhodobě zatuchlá a korupční prostředí státní správy už vedlo k rozkradení sedmasedmdesáti procent kyslíkových rezerv. Kdyby se cařihradští věnovali modernizaci záchodů dříve, nemuseli by možná být tak dlouho na „čekačce“ EU. Ta se intenzitě větrání nejen toalet věnuje jak s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, tak hlavně z důvodu energetické náročnosti.
Česko se s tímto ambiciózním plánem zcela neztotožňuje, ale nic to nemění na faktu, že aby mohl dům být součástí uhlíkově neutrální společnosti a přitom nabízel komfortní vnitřní prostředí obyvatelům, měl by umět energii využívat efektivně. Jedním z technických opatření, které řeší optimální poměr mezi potřebnou hygienickou výměnou vzduchu a ekonomickými náklady, je řízené větrání s rekuperací.
Jde o proces, při kterém dochází ke zpětnému získávání tepla ze vzduchu, který místnost opouští, neboli je založen na předávání tepla mezi odcházejícím a přicházejícím vzduchem prostřednictvím rekuperačního výměníku. Tato technologie představuje jednoduchý a efektivní způsob, jak vyměnit vzduch v místnosti bez ztráty tepla, jak je tomu u větrání okny. Během zimy je chladný venkovní vzduch předehříván teplem získaným z odpadního vzduchu, v létě pak funguje rekuperační jednotka opačně a de facto nahrazuje klimatizaci. Tím je dosaženo zdravého, komfortního prostředí v domě při zachování nízké spotřeby energie. Rekuperace má samo sebou smysl v případě, že zároveň minimalizujete tepelné ztráty objektu jako celku, což představuje nízkoenergetický, pasivní či nulový dům nebo zateplení a výměnu oken. Rekuperační jednotku je možné využít jak v novostavbě, tak ve starším domě, ale dá se jí řešit i odvětrání bytu.
Rozdíly mezi centrálním větráním a decentrálním
Centrální jednotka je zcela skrytá v technické místnosti, rozvody do všech místností jsou vedené ve stěnách, podhledech a podlaze. Lze rozdělit na pasivní, kde dochází pouze k výše zmíněné výměně vzduchu, a aktivní, které využívají jako zdroj tepla pro vytápění i ohřev užitkové vody tepelné čerpadlo. Ve starší zástavbě nebo v bytě lze uplatnit systém lokální jednotky, to jest do jednotlivých místností. Nejde přitom o žádnou „opičárnu“. lokální jednotka může být jen nenápadným designovým prvkem na stěně či stropě nebo skrytá třeba ve skříňce kuchyňské linky. Ačkoliv je lokální jednotka pozoruhodně tichá, je třeba vzít na vědomí, že při srovnatelném vzduchovém výkonu bude vždy hlučnější než centrální řešení. U obou variant si uživatel sám nastavuje teplotu, vlhkost a množství přiváděného vzduchu, ale – oproti rozšířenému mýtu – nepřichází ani o možnost podle chuti otevřít okno nebo využít krb.
Výhody řízeného větrání s rekuperací = větrání se zavřenými okny
- trvale čerstvý vzduch bez průvanu
- až 90% úspora energie zpětným získáváním tepla
- teplota v domě či bytě nekolísá (v zimě hřeje, v létě chladí)
- odvod vnitřního odpadního vzduchu, tj. i škodlivin a pachů
- ochrana vnitřního prostředí před pachy, pyly a hlukem zvenčí
- kontinuální odvod a udržení optimální vlhkosti, prevence vzniku plísní
- plně regulovatelný systém bez omezení uživatele
- ideální vnitřní mikroklima
Větrání v číslech
- jedna osoba sedící v místnosti vyprodukuje 15–20 litrů CO2 za hodinu
- maximální přípustná koncentrace oxidu uhličitého je 1500 ppm
- koncentrace CO2 v ložnici bez větrání překročí za noc 2 × až 3 × povolený limit
- sprchováním, mytím, vařením a dýcháním uvolní průměrná rodina každý den až 12 litrů vody
- okny je třeba větrat každé dvě hodiny po dobu 3–5 minut
- hodinovým intenzivním větráním okny ztratíme 50–75 % tepla
- řízené větrání by mělo vyměnit ideálně 1/3 vzduchu za hodinu
- příkon kvalitní jednotky pro dům je 100 W, tj. jako žárovka
- kvalitní rekuperační zařízení má účinnost zpětného zisku tepla až 90 %
- účinnost rekuperace s chráněným protiproudým výměníkem dosahuje až 95 %
- roční provozní náklady rekuperační jednotky pasivního domu se pohybují v řádu jednotek tisíc
- hladina hluku jednotky nesmí překročit hygienickou normu pro den a noc 35–40 dB